Whaler: Ještě jednou Chardonney, prosím!

Podle úvodníku to vypadá, že vše jede jak po másle. Dostihů je řada, Jockey Clubu se s pomocí handicaperů konečně podařilo srovnat handicapy a tyto dostihy rázem nabyly na atraktivitě. Rovněž díky novým pravidlům o použití bičíku je na boje v cílové rovině mnohem radostnější pohled. Přestupky sice úplně nezmizely, ale jejich úbytek je opravdu markantní.

Bohužel jsou i stinné stránky našeho turfu, a tak pražský pořadatel ruší dvojkové dostihy jak na běžícím páse. Přitom jejich vypsání jsem bral jako součást „kompromisu“ mezi JC a Chuchlí. Ta si mohla ponechat požadovaných 5% za poplatky od majitelů, s tím, že vypíše chybějící dostihy ve struktuře propozic. Jejich původní návrh totiž vyřazoval ze hry přibližně 100 koní (spíše více), kteří v první polovině sezóny nebudou mít v podstatě co běhat. Proto jsem ani splnění tohoto požadavku neviděl jako nějaký ústupek. JC pořád beru jakéhosi garanta toho, že dostihy budou mít alespoň nějakou hlavu a patu. Rozjet sezónu podle hesla „Hlavně že se běhá“, a přitom obětovat poměrně početnou skupinu koní, mi přijde nefér.

Každopádně aspoň tento sled událostí dal odpověď na jednu z otázek, která se často ozývala po zrušení prvních dvou chuchelských nedělí. A to: „Celou zimu měli na nějakou dohodu, tak proč se nedomluvili…?“. Z průběhu dalších událostí vyplývá asi jediná odpověď: „Prostě proto, že s někým se domluvit nejde.“ Představte si, že se s někým domluvíte na nějakém konkrétním postupu, podepíšete smlouvu, a on vám za týden zavolá, že si to zase rozmyslel…? To je pak skutečně těžké dohoda a obavy, že další patová situace se dřív či později objeví jsou na místě.

Protože nás ale čeká víkend plný krásných dostihů, je třeba se věnovat hlavně jim. Začnu z jiného světadílu, když ze soboty na neděli se odběhne druhý díl americké trojkoruny, Preakness Stakes. Tentokrát Eurosport vysílá od jedné hodiny ranní až ze záznamu, takže nebudu u toho. Troufám si ale říct, že Nyquist (1,67:1) by měl být opravdovou tutovkou. Po jeho suverénním představení v Kentucky Derby si nedokážu představit, že by ho mohl porazit tenkrát druhý Exxagarator (5:1).  Ostatní soupeři už mi připadají prověření, takže jediným otazníkem je pro mě svěřenec zkušeného trenéra Todda Pletchera, Stradivari (9:1). Ten zatím běhal jen menší dostihy, zkušený kouč by ho sem ale neposlal jen tak pro nic za nic. Žádný videozáznam z dosavadních startů tohoto koně jsem bohužel neobjevil, takže se musím nechat překvapit, až jak to dopadne.

Z naší scény musím začít Pardubicemi a první kvalifikací na „Velkou“. Ta může být tentokrát o dost zamotanější, než naznačují kurzy, protože na startu nebude žádný Trezor nebo Universe of Gracie, kteří v těchto dostizích udávali tempo. Uvidíme, jak se situace po startu vyvine, každopádně role favoritů oprávněně ponesou Váňovi svěřenci Zarif a Rabbit Well (oba 3,5:1). Z těch se mi líbí víc prvně jmenovaný, i kvůli tomu, že jsem přesvědčen, že kdybych na „Králíka“ vsadil třeba jen 1 Kč,-, tak se na startu opět zasekne. Já myslím, že oba je může minimálně potrápit Hegnus (5:1), který na mě udělal velký dojem jak při poslední kvalifikaci, tak v Ceně Labe. Jistě nelze opomíjet jiné velikány, jako Ribelino (6:1) nebo Nikas (7:1), co se týče kvalifikací, raději volím co „nejofenzivnějšího“ jedince. Pokud bych ale měl vybírat někoho z opačného konce, myslím, že Amaragon (60:1) je trochu podceňován. On většinou z počátku rychlé tempo nestíhá, tady by to ale zas tak velký „fičák“ být neměl.

Z ostatních pardubických dostihů nesmím opomenout dostih předcházející, a to „klasiku“ na necelé čtyři kilometry. Tam se postaví na start jako favorit Mustamir (2:1), který mi přijde jako optimální kůň pro tuto disciplínu. V pěti letech by měl jít ještě nahoru, a i když jak Gejzir (3,5:1) nebo Manifestation (4:1) mají více zkušeností, myslím že by ho ohrozit neměli. Možná větším soupeřem by tak mohl být Usockem (10:1), který se velmi dobře prezentoval při svém prvním představení u nás v Poplerově memoriálu. Moc se mi nelíbí nákup z Anglie, Tercel (6:1), který už ve své bývalé domovině působil nepříliš ovladatelně. Tam ještě nastupoval s pomůckou zvanou „uši“, při svém prvním startu ale dostal blinkers (nevím z jakého důvodu, možná došlo k nějakému komunikačnímu šumu) a žokej Matuský v Bratislavě v jeho sedle minimálně první kolo nebyl pánem situace.

No a když už jsem v úvodníku zmínil to, že v Chuchli se může přepisovat kniha rekordů, závěr musí patři Velké květnové ceně. Tam se o čtvrté vítězství pokusí Chardonney Tchecque (2,3:1), přičemž čtyři vítězství v podobně velkém dostihu se naposledy povedly v Ceně prezidenta Lionelovi. Jenže to bylo ve čtyřicátých letech minulého století, což se jistě s dnešní konkurencí srovnávat nedá. Já bych „Šardonému“ ten zápis do historie ze srdce přál, protože si ho ještě pamatuji z působení u trenéra Šatry. Myslím, že už jsem to tu jednou zmiňoval, že do jeho sedla jsem se dostal jen párkrát a to zejména kvůli tomu, že se jednalo snad o nejhodnějšího koně stáje.

Když koukám na startovní listinu, nemusí to být úplně nereálné. Největšími soupeři by měli být Aldzarb (3,7:1), který ještě minulou neděli podle pohledu do padocku nebyl úplně fit a je otázkou, jak se po týdnu jeho kondice zlepší. Ve stejném kurzu půjde na start nováček na naší scéně, Father Frost, jenž ovšem na ostrovech chodil kratší dostihy. Nějaké jeho starty jsem viděl, nemůžu ale říct, že by mě to posadilo na zadek. Jestli bych tady viděl nějakou hodnotu, mohl by jí být Nyani Tomba (6:1), který si naposledy pohrál se soupeři v dobře obsazeném Maškově memoriálu. Výrok zněl sice „boj“, mě ale přišlo, že už od distance měl situaci plně pod kontrolou.

Tolik tedy k hlavnímu dění nadcházejícího víkendu, ostatní myšlenky najdete v „Rozborech“. O víkendu hodně štěstí!